ZÁKLADNÍ INFORMACE / STRUKTURA PŘEDPISŮ

V rámci systematického třídění zdrojových dokumentů (předpisů) pro Slovník dopravní terminologie byla zpracována jednotná tabelární struktura předpisů (Tabulka – příklad pro silniční dopravu). Tato struktura je rozdělena podle následujícího členění horizontálně (druhy předpisů) a vertikálně (úroveň předpisů). Do této struktury jsou pak uspořádány existující typy předpisů a dokumentů pro jednotlivé druhy dopravy.

1.1. slovník obsahující český a anglický termín a českou definici pojmu,

1.2. zpracovaný pro obory dopravy: silniční, železniční, vodní, telematiku,

1.3. obsahující pokud možno úplnou kodifikovanou základnu termínů,

1.4. uspořádaný v abecedním řazení s příslušnými rejstříky,

1.5. doplněný o základní citace zdrojů termínů, pokud existují (označení nebo zkratka dokumentu),

1.6. umožňující následně periodickou aktualizaci, s doporučeným vydáním v knižní podobě dle oblastí a preferovanou veřejně dostupnou webovou aplikací.

2. Specifikace díla

2.1. Výběr jazyka

Slovník bude dvojjazyčný, přičemž termíny budou uvedeny v češtině a angličtině, definice vysvětlující obsah termínů budou v češtině.

2.2. Obory dopravy

Slovník bude obsahovat termíny z těchto oborů dopravy: silniční doprava, železniční doprava, vodní doprava, dopravní telematika.

2.3. Rozsah termínů

Východiskem budou platné předpisy, zákony, technické normy a oborové technické podmínky umožňující sestavit po odstranění duplicit, nejednotností a výkladových odchylek úplný soubor kodifikovaných termínů.

2.4. Řazení termínů

Termíny budou řazeny abecedně v přirozeném slovosledu víceslovných pojmů, pro vyhledávání doplněny samostatným rejstříkem v českém a anglickém jazyce.

2.5. Odkazy, citace

Při shromažďování termínů registrovat a uvést označení zdrojového dokumentu, aby bylo možno zajistit při aktualizaci náhradu termínů z předpisů zrušených nebo revidovaných.

2.6. Forma vydání

Slovník bude zpracován jako veřejně přístupná webová aplikace a souběžně jako interní publikace pro potřeby Ministerstva dopravy v knižní podobě.

Vertikální třídění

Tabulka 1: JEDNOTNÁ STRUKTURA PŘEDPISŮ je vertikálně členěna na čtyři úrovně:

• mezinárodní,
• národní,
• resortní,
• ostatní.

MEZINÁRODNÍ PŘEDPISY jsou vydávány nadnárodními celky a mohou to být např. předpisy IMO (International Marine Organisation) jako vládní organizace s členy cca 190 zemí pro námořní plavbu, nebo v úrovni evropské budou do této kategorie spadat směrnice a další předpisy Evropské unie.

NÁRODNÍ PŘEDPISY jsou obecně předpisy vydávané v působnosti státu, tedy České republiky, a z hlediska obecných zdrojových předpisů jsou to například zákony a vyhlášky ČR.

RESORTNÍ PŘEDPISY jsou předpisy, které slouží například k výkonu státní správy ve svěřené kompetenci ministerstev, tedy konkrétně Ministerstva dopravy ČR a jím přímo řízených organizací.

OSTATNÍ PŘEDPISY nejsou blíže specifikovaného původu, vydavatele či závaznosti, ale jsou to veškeré podklady, které mohou i z úrovně například zájmových spolků řešit některé aspekty příslušného druhu dopravy.

Horizontální třídění

Tabulka 1: JEDNOTNÁ STRUKTURA PŘEDPISŮ je horizontálně členěna podle druhů předpisů na čtyři kategorie, jejichž odstupňování lze odlišit podle míry obecné závaznosti:

• právní (legislativní)
• správní (administrativní),
• smluvní (obchodní),
• technické.

PRÁVNÍ (LEGISLATIVNÍ) PŘEDPISY jsou především (na národní i mezinárodní úrovni) zákony, vyhlášky nebo další právní akty, které mají charakter obecně závazných předpisů („platí pro všechny“).

SPRÁVNÍ (ADMINISTRATIVNÍ) PŘEDPISY se týkají zejména výkonu státní správy a z pravomoci svého vydavatele jsou závazné pouze pro zainteresované uživatele, provozovatele nebo účastníky konkrétního způsobu dopravy. Správní předpisy vydává obvykle ministerstvo nebo jím pověřená přímo řízená organizace a jejich tvorba je delegována příslušným kompetenčním zákonem.

OBCHODNÍ (SMLUVNÍ) PŘEDPISY jsou specifické dokumenty, které vycházejí zpravidla z obchodního zákoníku a které upravují určité postupy, dokumentaci a vypořádání závazků vzniklých mezi státem a podnikatelskými subjekty například při výstavbě komunikací nebo ve službách spojených s užíváním dopravních cest aj. Z hlediska závaznosti jsou smluvní předpisy závazné pro své signatáře – smluvní partnery.

TECHNICKÉ PŘEDPISY (DOKUMENTY) jsou především technické normy nebo jiné řady technických dokumentů (technické podmínky aj.). Tyto předpisy jsou právně nezávazné, jejich obsah slouží k přesné specifikaci požadavků na realizaci technického díla, stavby, stroje, zařízení, služby aj. I tyto nezávazné předpisy mohou být aktuálním zařazením do smluvních ujednání fakticky „zezávazněny“. Z hlediska úrovně jsou technické normy detailně členěny od norem mezinárodních či evropských (ISO, EN), přes normy národní (ČSN) až po soustavy resortních či podnikových technických norem a předpisů (TNŽ aj.)